Ještě o vzniku

Ještě o vzniku

Název obce se během času několikrát měnil, byla to Řitka, Řítka, Řidka, ale i Řídká. Obec byla v začátcích složena ze dvou částí, obec Řitka a osada Veselka. Obec Řitka měla v té době asi 40 čísel popisných a osada Veselka asi 10 č.p.
Ještě po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850, kdy nastupuje zřízení obecní, podléhala Veselka vrchnosti v Mníšku a Řitka vrchnosti na Řitce ( Na zámku ) do roku 1854 patřila Řitka k faře Mníšecké a po roce 1854 k faře Líšnické.
Veselka po roce 1854 patřila stále katastrem i farou k Mníšku. Všimněme si, že prodleva od zrušení vrchnostenských úřadů do doby nežli se začalo něco nového dít, je značná. Velkou škodou pro obec Řitku je, že nemá vůbec žádné staré listiny ve svém archívu. Postaral se prý o to jeden z dřívějších tajemníků, který rád staré listiny používal na zatopení v kamnech.
Datumy uvedených událostí si proto často protiřečí a je těžké určit ten pravý.
„Z rozhodnutí c.k. Okresního úřadu Zbraslav z 11. září 1861 je osada Veselka přifařena ( kostel ) a přiškolena ( škola ) k obci Líšnice vyjímajíc č.p. 1 panský hostinec Veselka a č.p. 4 vrchnostenská myslivna. Roku 1876 se Řitka, s přihlédnutím na četné žádosti jejich občanů o připojení k Líšnici, stává osadou pro obec Líšnici.“
Toto sloučení trvalo do roku 1924. Uspořádání hranic katastrů mezi Řitkou a Mníškem r. 1888 výnosem ministerského rady. Část katastrálního území osady Veselka, která je v podstatě zabydlena, ale ne ostatní polnosti se přiděluje k Řitce. Bylo též rozhodnuto, že osada Veselka bude tvořit se sousední obcí Řitkou jeden celek.
Jak již víme, toto spojení obcí si vyžádali řitečtí občané roku 1876 a trvalo až do roku 1924. O tomto spojení obcí je v kronice řada opisů úředních listin, jedna i s podpisy řiteckých občanů, kteří si spojení obcí přáli.
Naproti tomu o rozdělení obcí roku 1924 je zde dokumentů poměrně málo. Není z nich patrno, kdy k rozdělení obcí přesně došlo, ani se neví jaké důvody k tomu vedly. V tomto období měla naše obec název „Řídká“. Zajímavé je nahlédnutí do dokumentů o stavbě zdejší silnice, která v tomto období probíhala. Řitka měla výhodu, protože ležela přímo na silnici Praha - Strakonice, (dříve zvanou císařská silnice ).
Líšnice na tom byla hůře a proto se snažila prosadit výstavbu silnice Líšnice-Řitka, Líšnice-Klínec, oboje s napojením, na císařskou silnici. Zde docházelo mezi sloučenými obcemi ke sporům o pozemky, kdo na co a kolik dá peněz. „Musím se pousmát, bylo to ještě horší než dnes“. Nakonec byly ale silnice postupně postaveny, přispěl na ně velkou částí i stát a slouží nám dodnes.
První byla kolaudována roku 1907 silnice Líšnice směrem ke Klínci s vyústěním na státní silnici „Na pískách“ , tj. před Klíncem. Na druhou část silnice Líšnice - Řitka byly předány pozemky ke stavbě 18.2.1914. Předávací listinu podepsala osobně hraběnka Brandisová. Současně byla ještě v létech 18901-1907 stavěna silnice Řitka - Čísovice.
Zájem a úsměv vyvolá i žádost z 15.6.1922 sportovního kroužku ze Řitky, aby mu byla dovolena hra na „kopanou“ a propůjčování „pastviště“. Tato žádost se zamítla, protože tento pozemek je dost úzký, aby se dalo zabránit škodám na okolních osetých pozemcích. O toto pastvisko se vedl další spor 6.7.1924, kdy se projednávala žádost obce Řitky o darování obecních pozemků zvané „pastvisko“.
Tato žádost byla zamítnuta. Cituji dokument, kde se znovu jednalo o „pastvisku“ „26.2.1925 Okresní správní komise na Zbraslavi přistupuje k dalšímu jednání o rozdělení majetku mezi novými obcemi Řitka-Líšnice. Obec Líšnice však nepřistoupila k darování oné neúrodné pastviny pro Řitku a ani k jejímu dlouholetému pronájmu. Řevnivost občanů Líšnických přítomných na tomto jednání byla neústupná i když se jednalo o neplodnou pastvinu a pozemek užívaný jen málo líšnickými občany v podzimní době k pasení dobytka. Ježto obec Řitka nemá žádné vlastní obecní pozemky, sama okresní komise se přimlouvala o jeho přidělení pro Řitku.“ Konec citace.
5.1.1926 se nakonec obě strany opětně nedohodly a rozešly se v dobré víře a v očekávání možného zásahu z vyšších míst, ale již nikdy k žádnému jednání nedošlo.